Hospodářská usedlost č.p.18 v Tršicích je ojedinělým dokladem lidové architektury z období před zemědělskou revolucí v 19. století. V interiéru se dochovaly původní nabíjené stěny, které byly původně použity pro všechny svislé konstrukce, ale v průběhu 19. a 20. století byly nahrazovány modernějšími zděnými stěnami z nepálených a později i z pálených cihel. Objekt si však ponechal původní dispozici, která je vzhledem ke svému umístění v zatáčce netypická, místnosti jsou sice řazeny za sebou, ale zároveň vytvářejí uzavřený dvůr. Dům je koncovým v řadové zástavbě usedlostí Hrubé strany a dvůr je ze severu vymezen kolmým hospodářským traktem sousedního objektu. Usedlost č.p. 18 s tímto objektem sousedí průjezdem do dvora. Vedle průjezdu následuje obydlí hospodáře složené se síně, světnice, kuchyně, zadní předsíně a patrové komory. Ze zadní předsíně vedou dveře na kryté náspa, které se vinou podél následující chlévní části až k podsíňku u obydlí výminkáře. Střední chlévní část je složena z menšího skladu, velkého chléva rozděleného dřevěnou přepážkou na dva menší a zadního chléva, jehož poslední využití bylo pro drůbež. Za ním následuje obydlí výminkáře složené z průchozí síně a světnice. Stavbu uzavírá patrová komora výminkáře, která byla přístupná pouze z podsíňku – nenavazovala na interiér bydlení výminkáře. Podsíněk (přístřešek přilehlý ke stavbě směrem do dvora) byl ze strany zahrady uzavřen bedněnou stěnou s vrátky, směrem do dvora otevřen. Směrem do dvora naproti chléva byl přistavěn ještě drobný objekt se suchým záchodem a chlívkem vedle hnojiště. Půda mezi patrovými komorami byla rozdělena na dvě úrovně. V dolní, která měla světlu výšku jen 1,2 m a vedly do ní z náspa dva nahazovací otvory, byla určena pro seno a v horní se na lískách sušil chmel. Půda nad obydlím hospodáře byla přímo propojena s průjezdem , nebyla členěna na úrovně a mohla být rovněž využita na seno nahazované přímo z průjezdu.